fbpx

(Off-)Road trip v Tanzánii

Bez cestovky

Tuhle výpravu jsme plánovali celkem dlouho. Přece jen to byla naše první Afrika a navíc jsme jeli i s naším toho času šestiletým synem, takže jsme nechtěli nechat věci náhodě. Nejvíc času nám vzalo hledání auta, což se ukázalo být celkem výzva. Moc věrohodných referencí tanzanských půjčoven na internetu nenajdete. Většina turistů sem totiž jezdí s cestovkou včetně předplacených zážitkových safari balíčků. My jsme ale chtěli být nezávislí a užít si Afriku podle svýho. Hodiny strávený na internetu a telefonu ale přinesly ovoce a my jsme, částečně s trochou štěstí, našli náš 4x4 Land Rover Defender se vším potřebným vybavením a střešním stanem - skvělý a spolehlivý auto, co nás nenechalo ve štychu ani v několika celkem vyhrocených momentech.

 

Jak z National Geographic

Ujeli jsme víc než 3 000 kilometrů (pro zohlednění stavu tanzanských silnic si to vynásobte alespoň dvakrát). Pohybovali jsme se převážně v severovýchodní části země a projeli jsme všechny ty úžasný parky, co jsme předtím znali jen z National Geographic - Tarangire, Ngorongoro a Serengeti. Potom jsme se tak trochu záměrně odchýlili od mainstreamových oblastí a zamířili k jezeru Natron. Tady jen zřídka narazíte na turisty, protože vůbec není jednoduchý se sem dostat - cesta nestojí za nic (pokud se to vůbec cesta dá nazývat). Teprve tady jsme zažili tu pravou Afriku. Na cestě k jezeru Natron jsme svezli pár masajských stopařů (jo!), podívali se do několika tamních škol a provětrali naši svahilštinu. Docela nás překvapilo, jak rychle jsme si dokázali zvyknout na něco, co nám na začátku přišlo jako z úplně jinýho světa.

 

Foceno na film

Když to vezmu z pohledu focení, Afrika je prostě úžasná - barevná, živá a úplně jiná. Zároveň to ale byla celkem výzva pro moje vybavení. Přírodu a zvířata jsme do té doby nikdy nefotil a obecně nejsem žádný fanda teleobjektivů - můj "nejdelší" byla pevná padesátka. Nechtělo se mi moc investovat do něčeho novýho kvůli jednomu výletu. Půjčovnu jsem taky zavrhnul, protože, zaprvé, i to je drahá sranda a, zadruhé, nedokázal bych slíbit, že vybavení vrátím v původním stavu. Nakonec jsem se rozhodl, že to trochu risknu a nafotím celý výlet svým filmovým Nikonem. Od kamaráda jsem si půjčil nějaký základní manuální objektiv s ohniskem 80-200mm, nakoupil tucet filmů a šel do toho. Jsem přesvědčený, že to bylo správný rozhodnutí. Nejen že fotky vyšly podle mě docela pěkně, ale to focení jsem si celkově strašně užil. A teď jsem hrdý majitel celkem unikátní sbírky negativů.

Scroll to top